Na světě nejsou nejkrásnější věci, ale okamžiky...

Říjen 2007

Pár básniček opsaných z knížky 7 KYTIC PRO BUVOLA

30. října 2007 v 23:11 | Maky |  Básničky, texty a jiné zajímavosti
Ej, čtenáři, nebuď hlup
a tuto si knížku kup,
ten, kdo si tu knížku koupí,
ten určitě neprohloupí,
ten však, kdo ji nezakoupí
si pak řekne: byl jsem hloupý,
že jsem si ji nekoupil
to jsem věru prohloupil,
ej, to jsem byl velmi hlup...
Radši si tu knížku kup
ten, kdo si tu knížku koupí,
ten určitě neprohloupí,
ten však, kdo ji nezakoupí
si pak řekne: byl jsem hloupý,
že jsem si ji nekoupil
to jsem věru prohloupil,
ej, to jsem byl velmi hlup...
Určitě tu knížku kup,
ten, kdo si tu knížku koupí,
zaručeně neprohloupí,
kdo si ji však nezakoupí,...
-------------------------------------------------

Můj přítel má rád ženy s dlouhýma štíhlýma nohama.
Nedávno jsem ho byl navštívit.
Ležel na pohovce.
Když jsme chvíli rozprávěli,
někdo zazvonil.
Přítel mne požádal, abych šel otevřít.
Přišla jakási mladá žena.
Přítel chtěl vstát.
Ale já jsem mu řekl: lež, má krátké nohy.
Od té doby se můj přítel stal absolutně pravdomluvným.
-------------------------------------------------

Holka jednooká,
nesedávej u jezera,
holka jednooká,
nesedávej tam.

Nespatříš včas plachetnici,
vypíchne ti svojí špicí
i to oko zbývající.

Holka jednooká,
nesedávej u jezera,
holka jednooká,
nesedávej tam.
-------------------------------------------------
Ačkoliv byl první květen,
vykřik´ jeden kretén:
Ať žije druhého září!
Dobře se mu daří

-------------------------------------------------

Nejsou na tom tak bídně
ty lehké holky z Vídně,
Když je hezky, bohudík,
sežene se zákazník.
A když někdy večer prší
a zůstanou bez pána,
kleknou si a prosí Boha
u sv. Štěpána,
aby milostiv jim byl,
ušlý zisk jim nahradil.

Nejsou na tom tak bídně
ty lehké holky z Vídně.
Hůř je na tom holka česká,
obzvláště když není hezká.

-------------------------------------------------

Ovšem,
u nás můžeš psát o všem.
Ovšem
jsou věci též,
o nich psát nemůžeš.
Jinak můžeš psát ovšem o všem.

-------------------------------------------------

Nedá se psát.
Nedá?
Nedá.
Ne.
Ne. Není to prostě možné.
Není?
Není.
A proč?
Tak. Není to prostě možné.
Není?
Není.
Hm. A co to?
Tak. prostě člověk nemůže.
Nemůže?
Ne.
Ne?
Ne.
Ale proč?
Tak, prostě nemůže.
Nemůže?
Nemůže.
Kvůli režimu?
Kvůli režimu.
Kvůli režimu?
Kvůli režimu. Copak by za jiného režimu bylo možné,
aby člověku tak dlouho spravovali psací stroj?

-------------------------------------------------

Bylo sedm schůzí
sedm schůzí vcelku,
tři z nich byly v pátek
čtyři při pondělku.
Nikdo na nich nebyl,
nic se neřešilo,
ale hlavně že těch
sedm schůzí bylo.

-------------------------------------------------

Naše dcera Věra je na to moc mladá,
aby mohla Standu míti vážně ráda.
Stejně tak i Standa je na to moc mlád,
aby mohl Věru míti vskutku rád.
Zkrátka dobře oba jsou na to moc mladí,
aby se mít mohli doopravdy rádi.
Není tedy třeba hned tak vážně brát
onen fakt, že spolu začínají spát.

-------------------------------------------------

Nejlepší svého druhu
je zubní pasta UHU.

Když si čistíš zuby
zubní pastou UHU,
můžeš pít a řádit,
půjde ti to k duhu.

Zubní pasta UHU
vyvolává pocit,
jako by ses náhle
v jiném světě ocit´.

Pasta UHU
před spleenem tě chrání.
Pokud ovšem bývá k mání.

-------------------------------------------------

Dýchat!
Nedýchat!
Dýchat!
Nedýchat!
Dýchat!
Nedýchat!
Nedýchat!
Nedýchat!
Nedýchat!
Nedýchat!
Nedýchat!
Nedýchat!
Nedýchat!
Nedýchat!

Byli tak disciplinovaní, až se udusili.

-------------------------------------------------

Tomu dala, tomu dala,
nikoho se nezeptala,
jaký kdo má vliv,
a co kolektiv.

Tak se stalo to, co všichni čekali.
Vyletěla holubička ze skály.

-------------------------------------------------

Šlápl jsem pánovi na nohu pravou
u zlaté kapličky nad Vltavou.
Na nohu pravou jsem mu šláp,
já vím, jsem špatná chlap.
Slíbil jsem mu však: ó pane,
už se to nikdy nestane.
A když se přece to stane
ještě snad někdy, pane,
aby má noha na vaší dopadla,
potom to bude u lepšího divadla.

-------------------------------------------------

Pověs ty mi, má panenko, pověs
prádlo na šňůru,
jinak nenavštívím
večer kulturu.
Když nebudu čistou košiličku mít,
nebudu moct večer zajít na big beat.

-------------------------------------------------

Chodil malý blbý psíček
po ulicích Prahy,
nikdo si ho ale nevšim,
ačkoliv byl nahý.
To kdybych já chodila tak
jak ten psíček nahá,
tak by si mne jistě všimla
skoro celá Praha.

-------------------------------------------------

Je to o nás dávno známo už,
když je zle, jsme jako jeden muž.
Když však někdy trochu lépe je nám,
tu se podobáme spíše dvěma ženám.
-------------------------------------------------

Tak rád od nás z WC
hledím dolů k řece,
tak rád ze záchodu
hledím na jezero,
tam, kde čeří vodu
zlatých rybek čtvero.

Potom však, když spláchnu,
jsem smuten, neb vím,
až do zítrřka zas ty
rybky neuzřím.

-------------------------------------------------

Dosud jsem nepoznal dívku, která
by měla tři ňadra a dva zuby. A jsem
docela rád. Zato znám jednu dívku,
která má dvě ňadra a tři zuby. Ale
místo aby byla ráda, že to není obráceně,
není ráda. Dívky jsou takové divné.
-------------------------------------------------
Co by ze mne bylo,
kdyby ta telvize nebyla?
Nebyla by ze mne
udělala debila.
-------------------------------------------------

Zebru daroval mi strýc.
Měla pruhů na tisíc.
Tak dlouho jsem ale seděl,
a na její pruhy hleděl,
až jsem jednoho dne zjistil,
že jich nemá víc.

Z toho poučení plyne
pro mne, jakožto i jiné
soudružky a soudruhy:

Darované zebře
nehleď na pruhy!

-------------------------------------------------
MÁM RÁD: POŘÁDEK,
ČISTÉ PROSTŘEDÍ,
KLID,
SKROMNOST,
UPŘÍMNOST,
POCTIVOST,
A SLUŠNOST.
ALE PŘESTO: DOMA JE DOMA
----------
---------
--------
-------
------
-----
----
---
--
-

Maggie

28. října 2007 v 20:50 | Maky |  Maky ráda fotí

ICE AGE

27. října 2007 v 20:29 | Maky |  Filmy, seriály - hudba, hlášky, obrázky

Doba ledová

(Sid nakreslil na zeď lenochoda.)
Diego: Co to děláš?
Sid: Snažím se proslavit lenochody.
Manfred: Tak buď trochu realista a namaluj ho v leže.
Diego: A vypasenějšího.
---------------------------------------------------------------------------
Manfred: Hele, vy hrdličky, koukejte.
(Mrňous udělá pár krůčků.)
Sid: Mě snad vomejou. Pojď sem batolidlo. Jen pojď ty můj žížaláčku. Tak pojď ke strejdovi.
---------------------------------------------------------------------------
Sid: Fajn, buď necita. Postarám se o něj.
Manfred: Pche, no, už to vidím. Neumíš se postarat ani sám o sebe! Na to se podívám.
Sid: (k mrňousovi) Já tě vrátím, a žádnýho mamutího mamlase nepotřebujem!
---------------------------------------------------------------------------
Manfred:Nejsem tlustý, to jen ten kožich je nadýchaný....
---------------------------------------------------------------------------
Sid: Hoří mi nohy!
Diego: To nám musíš oznamovat všechno, co tvoje tělo udělá?
Manfred: Ignoruj ho!
---------------------------------------------------------------------------
Manfred: A co trocha mléka?
Sid: Ó díky, dám si.
Diego: Ne ty, ten prcek!
Sid: Bohužel zrovna teď nemám mateřské mléko,víš?!
Diego: Na drzost jsi nízko v potravním řetězci!
---------------------------------------------------------------------------
Diego: Kdepat je mrňous? KUK NA NĚJ!
---------------------------------------------------------------------------
Manfred: Nemůžeš jít obtěžovat někoho jinýho? Přátele, rodinu, jedovatý plazy?
---------------------------------------------------------------------------
Manfred: Ty jsi ostuda přírody, víš to vůbec?
Sid: Tohle přece zvládnu raz dva, klídek! (a tichounce) Já tady umřu!
---------------------------------------------------------------------------
Sid: Jsem lenochod. Když vidím strom, sežeru listí. Víc nepotřebuju.
---------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------
(Diego drží Sida za krk.)
Manfred: Diego vyplivni to. Bůhví, kde se to válelo!
---------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------
Sid: Takhle by se měli mamuti chovat...
Diego: Side!
Sid: ...najít si mamutku, mít s ní mamuťátka...
Diego: Side!
Sid: A... A.. Co je?
Diego: Sklapni.
---------------------------------------------------------------------------
Sid: Hahá! Já jsem génius! Od teďka o mě mluvte jako o Sidovi, pánu plamenů.
Manfred: Hele, ty pane plamenů, hoří ti ocas.
(Sid začne pobíhat, Diego ho uhasí.)
Sid: Díky. A já ti od teďka budu říkat Diego, ...
Diego: ... pán tvého života a smrti!
Sid: Ooooh!
Diego: Nee. To byl jen vtip, ty malej nekňubo.
---------------------------------------------------------------------------
Manfred: Tady máš toho prcka. Vrátíme ho lidem.
Diego: Hmm.
Sid: Oooh, chudinka tygžík vyžlík učel tlamičku. Chuděrka naše mrňavá.
Manfred: Side, tygžík vyžlík půjde v čele.
---------------------------------------------------------------------------
Manfred: Podívej se mu do kalhot.
Sid: Co?
Manfred: No když se vydělá, kam to asi půjde?
Sid: Ti lidi jsou odporní.
Manfred: No tak dělej. Koukni se tam.
Sid: A proč se mám koukat já?
Manfred: Protože ty jsi ho chtěl vrátit! Protože seš malej, bezvýznamnej a protože jinak ti jednu vrazím!
Sid: A proč ještě?
Manfred: Tak dělej!
---------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------
Diego: To mrně prosím, musím ho vrátit stádu.
Sid: Jó, dobrej pokus, křivozubko,
Diego: Říkáš, že jsem lhář.
Sid: To jsem neřek.
Diego: Ale myslel sis to.
Sid: To je hrozná kočka, čte myšlenky.
---------------------------------------------------------------------------
Diego: Jsem Diego, příteli.
Manfred: Manfred. A nejsem tvůj přítel.
---------------------------------------------------------------------------


Doba ledová 2 - The meltdown

Manny: Kdybych měl psa a ten pes měl štěně a štěně toho štěněte mělo štěnici, tak to by byl Sid.
---------------------------------------------------------------------------
Ellie:Myslela jsem, že tlustí chlapci jsou sympatičtí.
Manfred: Nejsem tlustý, to ten kožich je nadýchaný.
Ellie: OK. (k vačičákům) Je tlustý.
---------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------
(Manfred řekne Ellie, že je mamut.)
Ellie: Já? Nebuď směšný, já jsem vačice.
Manfred: Jasně, dobrá. Já jsem ještěrka, to je můj kámoš bobr a můj další kámoš dikobraz.
Sid: Proč já mám být dikobraz, ať je on dikobraz.
(Ukáže na Diega.)
---------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------
Manfred: Co když má pravdu? Co když jsem poslední mamut?
Sid: Manny, trochu optimismu do toho umírání, přece máš ještě nás.
Diego: To není moc přesvědčivý argument, Side.
---------------------------------------------------------------------------
(Sid zpívá.)
Sid: Jednoho dne, kdy už vymře. Kdy si zazpíváš...
Manfred: Buď zticha, Side.
Sid: Zastav se, hej, co to bylo za zvuk?
Manfred: Neprovokuj mě.
Sid: Jestli tvůj druh přežije, tleskni v dlaň! Jestli tvůj druh ...
Manfred: Side, znovu na tebe upadnu, ale tentokrát tě zabiju.
Sid: OK, vidím, že tady někdo nemá rád klasiku.
---------------------------------------------------------------------------
Sid: Kdybych tě neznal, Diego, řekl bych, že se bojíš vody.
(Diego chytí Sida pod krkem.)
Sid: OK, OK, znám tě dost dobře.
---------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------
Manfred: Side! Co to děláš za blbosti? Slez dolu!
Sid: Ani náhodou, budu první, kdo skočí z toho vodopádu. A potom vy budete muset ukázat trochu úcty.
Manfred: Když skočíš, tak jedinou úctu, kterou získáš, bude úcta k mrtvému.
---------------------------------------------------------------------------
Sid: Dobře skočím na tři! Jedna. Dva.
Manfred: Side, nehýbej se. Jdeme nahoru.
Sid: Dva a tři tisíciny. Dva a čtyři tisíciny.
---------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------
Sid: Podívejte, otevřel jsem tábor Campo de Sid. Myslel jsem tím Sidův tábor.
Diego: Gratuluji. Teď jsi idiot ve dvou jazycích.
Sid: Pssst! Ne před dětmi. Tahle mrňata mě zbožňují, že Billy?
Billy: Neprovokuj mě nebo tě sním.
---------------------------------------------------------------------------
Manfred: Klídek děcka, kdo vám řekl, že můžete týrat lenochoda?
Diego: Manny, nepřerušuj jejich tvůrčí činnost.
---------------------------------------------------------------------------
Manfred: Ještě pořád si myslíš, že ona je pro mě ta pravá?
Sid: Jasně! Jsou s ní tuny zábavy a s tebou vůbec. Doplňujete se.
---------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------
Manfred: Vidíte tuto zemi, je pokryta ledem. Před tisíci lety byla pokryta ledem a za tisíc let bude stále pokryta ledem!
---------------------------------------------------------------------------
Sid: Neviděli jste náhodou desetitunovýho mamuta a devítitunovou vačici?
---------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------
Manfed: Uhm, tak... jsi moc atraktivní.
Ellie: Vážně?
Manfed: Jasně.
Ellie: Co je na mě tak atraktivního?
Manfed: Co? No nevím, třeba tvůj zadeček...
Ellie: Co je s ním?
Manfed: Je... velký.
Ellie: To jsi řekl jenom tak.
Manfed: Ne, ne, vlastně ano, řekl! Největší zadek, který jsem kdy viděl.
Ellie: Hmm... to bylo sladké.
---------------------------------------------------------------------------
Manny se dívá na svůj a Elliin stín, aby ji přesvědčil, že je mamutka.)
Manny: Ellie podívej, máme stejné stíny.
(Elie se podívá na stíny.)
Ellie: Hmm... tak to už jsi napůl vačice
---------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------
Ellie: Ráno jsem byla ještě vačice. A teď jsem... mamut.
---------------------------------------------------------------------------
Ellie: (k Mannymu) Jsem mamutem sotva pět minut a ty mě už balíš?

Pelíšky

26. října 2007 v 22:29 | Maky |  Filmy, seriály - hudba, hlášky, obrázky
Příběhy jedné historické generace - stárnoucích rodičů, dospívající mládeže a malých dětí. Děj je zasazen do konce šedesátých let - podzim 67 až léto 68 s krátkým epilogem přesahujícím do let sedmdesátých. Pražská vilová čtvrť Hanspaulka, jemná poetika a humorná nadsázka jsou charakteristické pro mozaikové vyprávění paralelních životních osudů tří generací mužů a žen ve zvláštním období našich dějin v roce 1968.
CSFD: 91%

otec Kraus: Co to je?
máma Šebková: Lžičky.
Eva: No, lžičky. To se hodí, tolik lžiček.
otec Šebek: No pozor. To nejsou obyčejné lžičky. To jsou lžičky z umělé hmoty - lehké, ohebné, pružné. To jsou lžičky, které vyvynuli výzkumníci z NDR.
(Po chvíli se všechny lžičky v kafi roztečou.)
máma Šebková: Já jsem ti říkala, nech je až na polárkovej dort. To přece není do horkýho kafe.
otec Kraus: Mě by jenom zajímalo, kde udělali soudruzi z NDR chybu.
strýc Václav: Stříleli za války do vzduchu.
--------------------------------------------------------------
Eva: Fakt je to výborný, viď Péťo? Řekni něco.
Péťa: Ty knedlíky mi připomínají vajíčka karety obrovské.
Jindřiška Krausová: Koho?
Péťa a otec Kraus: Mořské želvy!
--------------------------------------------------------------
(Při hledání nového tatínka.)
Péťa: Můžu se na něco zeptat?
Eva: Ne!
plukovník: Co by tě zajímalo?
Eva: Nehoří! Jednou provždy nehoří!
--------------------------------------------------------------
(Elien, Jindra a Michal sedí na lavičce.)
Saša Mašlaň: Ale tady nám, jak se zdá, někdo přebývá. Co, Šebku? Ať počítám jak počítám, jedna, dvě...
Michal Šebek: Víš co Sašo? Jdi do prdele.
--------------------------------------------------------------
otec Kraus: Něco ti je?
máma Krausová: Nic mi není.
otec Kraus: To ti tak budeme věřit, že ti nic není, když jsi hekla.
máma Krausová: Já nehekám.
otec Kraus: Hekla jsi, neříkej, že ne. Proč bys jinak hekala, kdyby ti bylo dobře? Tady celé dny chodím po bytě a pozoruju tě, jak bledneš jako smrt, ztrácíš se mi před očima. Mě přece můžeš všechno říct, i to, že ti není dobře! Hekla jsi, teď jsi hekla! A popři to. Dcera je drzá, a starý hypochondr tady neustále heká a heká! Já, válečný invalida a kripl po třech infarktech, hekám snad? Obtěžuji tím někoho? Neobtěžuji!
--------------------------------------------------------------
otec Kraus: Co si přeješ, holčičko?
Uzlinka: Tatínek vám přeje hezký svátky...
otec Kraus: Děkuji.
Uzlinka: A vzkazuje, jestli by alespoň na Boží Hod nemohl být klid.
otec Kraus: Tatínek... (Sejde ze schodů.) Pojď mi to povědět sám, ty Koněve! Nemusíš za sebe posílat spojku, tady nejseš na generálním štábu.
Jindřiška Krausová: (na otce) Každej ví něco. Víš snad ty, kdo založil Beatles?! Myslíš, že Svojsík, Frištenský nebo snad Tyrš? Víš hovno.
otec Kraus: Odkdy ty držíš Boží Hod?
otec Šebek: Já se z toho zblázním.
otec Kraus: Dobytku, kterej se zleješ i na Štědrej večer jako mužik!
otec Šebek: A ty si trhni nohou! Až to s tebou zase šlehne, tak už ti podruhý pomáhat nebudu, ty parchante!
otec Kraus: O to se tě nikdo nikdy neprosil! Tohle je můj dům, můj byt a já si tady můžu řvát jak chci! Ty jsi ho dostal za šaškování na buzerplace, zatímco já jsem ho dostal za léta strávená ve fašistických kriminálech! Není voják jako voják!
--------------------------------------------------------------
máma Krausová: Nejsou ty knedlíčky trochu mazlavé?
Jindřiška Krausová: Noky přece musí být trošičku mazlavé. Na povrchu.
otec Kraus: Noky? Slyšel jsem dobře? Řekla jsi noky?
Jindřiška Krausová: Maminčiny noky přece. Pravý nok je na povrchu mazlavý a uvnitř kyprý a vláčný.
otec Kraus: Ale mluvila jsi o maminčiných vynikajících bramborových knedlících?
Jindřiška Krausová: Mluvím o senzačních maminčiných nocích.
otec Kraus: O těchto nefalšovaných typických vídeňských bramborových knedlících? A ty se je opovažuješ nazývat...
Jindřiška Krausová: Noky.
otec Kraus: Knedlíky.
Jindřiška Krausová: Vysvětlím vám rozdíl mezi knedlíky a noky. Je to prosté. Knedlík se vaří ve vroucí vodě ve formě podlouhlých válečků, a teprve po vyjmutí z lázně se krájí na tenké plátky. A po obrubě těchto plátků může být takový knedlík trochu oslizlý. Naproti tomu typický nok, se ve formě kuliček nebo šišek, vaří každý kousek oddělený zvlášť, a tudíž je slizký po celém svém povrchu.
--------------------------------------------------------------
otec Šebek: (Kouká na nástěnku.) Co je to tady za hnusnou máničku?
Michal Šebek: Myslíš Gagarinova bratra?
(Šebek roztrhá plakát.)
otec Šebek: Já jsem ti chtěl tu nástěnku svěřit, smrade.
--------------------------------------------------------------
Péťa: Soudruhu učiteli, můžu se na něco zeptat?
Saša Mašlaň: Ano.
Péťa: Hoří hovno?
Eva: Péťo!
Saša Mašlaň: Co říká?
Péťa: Jestli hoří hovno.
Saša Mašlaň: Třeba velbloudí ano. To je pravda.
Eva: To je pravda. Ty nevíš kolik je hodin?
Péťa: Kolik je hodin?
Eva: Moc.
Péťa: Říkali jsme si přece, že tatínky budeme vždycky vybírat spolu.
Eva: Péťo mazej do postele, nebo ti ten mikroskop zabavím a dostaneš ho až na konci školního roku!
--------------------------------------------------------------
(Václav si zapálí cigaretu.)
babička: Teď tady něco smrdí.
strýc Václav: Matko, neser.
--------------------------------------------------------------
(Jindra rozbalí dárek.)
Jindřiška Krausová: To je pejsek?
otec Kraus: Ne, to je velbloud.
--------------------------------------------------------------
máma Šebková: Skleničky! No, ty už jsme potřebovali jako sůl. Jsou už všechny vymlácený.
otec Šebek: No právě, všechny už jsou vymlácené, to říkáš přesně. Jestlipak sis všimla něčeho zvláštního na těch skleničkách, Mařenko?
máma Šebková: Jsou lehký.
otec Šebek: No. Tady... Tady totiž přestává veškerá legrace.
(Michal se směje.)
otec Šebek: Tak se dobře dívej, ty posměváčku. (k Uzlince) Lidunko, copak se stane, když hodíš obyčejnou sklenici na zem?
Uzlinka: No rozfláká se.
otec Šebek: Správně, rozbije se. Obyčejná sklenička se rozbije. Tak tomu skutečně dřív bývalo, že se obyčejné skleničky rozbíjely. Pak se ale dalo pár chytrých hlav dohromady...
(Michal se začne smát.)
otec Šebek: Ty, neškleb se. (k mamince) A řekli: Dost! A není náhodou, že těch pár chytrých hlav se sešlo v Polské lidové republice. V socialistickém Polsku!
strýc Václav: To není náhoda. To jak je ta slavná Polka, madam Curie - Sklodowská... Sklo...
(Šebek předvádí plastové skleničky.)
babička: A skláři nebudou mít co žrát.
--------------------------------------------------------------
(Poté co Uzlinka pustí na zem skleničku, která se nerozbije.)
Michal Šebek: To bylo málo.
otec Šebek: Tak málo, říkáš? No dobře. Tak na, chlapče.
(Michal flákne skleničkou, ta se rozbije.)
otec Šebek: A komu tím prospějete, co? Druhé straně?
(Poté, co Michal rozbije skleničku.)
máma Šebková: Táto, celej rok jsme u stolu čtyři. Máme jich ještě pět.
strýc Václav: Takže to máme jeden pokus pro každýho, co?
--------------------------------------------------------------
strýc Václav: (k Uzlince) Promiň, maličká.
babička: Kluci!
strýc Václav: (k babičce) Promiň, stařičká.
--------------------------------------------------------------
(Šebek zadržuje dech.)
strýc Václav: Dejchá. Slyším jak dejchá. Dejchá. To vidím, to slyším. Už tě nesleduju, už si dejchej jak chceš. Končím. Ruším. Končím, nesleduju tě.
máma Šebková: On červená...
--------------------------------------------------------------
(Při lití olova.)
máma Krausová: Co tam vidíš, Jindřichu?
otec Kraus: Dávám bolševikovi rok, maximálně dva.
--------------------------------------------------------------
otec Kraus: Jindřiško! Ještě jsme nelili olovo.
Jindřiška Krausová: Olovo volovo.
Michal Šebek: U nás měří medvěda.
--------------------------------------------------------------
(Probíhá debata o výšce kodiaka.)
strýc Václav: Já měřím 185.
otec Šebek: No a co? Já měřím metr osmdesát tři, no co?
strýc Václav: Tak mě vlez na záda.
otec Šebek: Nech toho!
strýc Václav: Zkus se dotknout stropu, ty vole! A když se dotkneš stropu... Zkus se dotknout stropu, a uvidíme hned, jak je ten tvůj kodiak velkej.
--------------------------------------------------------------
(Šebková má v drdolu prskavku.)
otec Šebek: Maminko, ty nám jenom hoříš.
--------------------------------------------------------------
strýc Václav: (na Michala) No, mládežníku. Zazpívej nějakou koledu.
Michal Šebek: Narodil se...
(Otec mu dá facku.)
otec Šebek: Drž hubu. (na bratra) Nemůžeš se toho zbavit aspoň na Vánoce? Tyhlety politický provokace.
--------------------------------------------------------------
(Kraus předvádí Jindře, jak má správně hrát na klavír.)
otec Kraus: Nám, nám narodil se! No... Ona se usmívá. Usmívá se! Já jsem přesvědčen, že kdyby mi chrstli vařící olej do ksichtu, tak se ona bude co? Bude se smát!
--------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------
Uzlinka: Líbali se, líbali! A jak dlouho, děsně dlouho!
(Michal se po ní ožene.)
otec Šebek: Co se tady rozháníš? Neříkal jsem ti, aby ses nechal na svátky ostříhat? Tatrmane. Seš zarostlej jak Ezop.
máma Šebková: Ezau, tatínku, Ezau.
otec Šebek: Ten taky.
--------------------------------------------------------------
(Při promítání filmu.)
Jindřiška Krausová: Elien vypadá jako Jean Marais.
Michal Šebek: Doufám, že to bude lepší než minule.
Jindřiška Krausová: Vždyť je skvělý, že to pouští.
Michal Šebek: To jste slyšely, že je Jean Marais na kluky?
Jiřina: Fakt jo?
Jindřiška Krausová: Zase kecá.
Michal Šebek: Ne, já jenom... Jak jste říkaly s tou podobností.
Jiřina: To jako myslíš, že Elien je...
Michal Šebek: Buzerant... Teplej... Teplej buzerant.
--------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------
(Elien dostal od rodičů z Ameriky boty.)
Jindřiška Krausová: Ty jsou skvělý, co?
Michal Šebek: No, pěkný kozačky. By byly dobrý na mý mámě.
Elien: Co? Co to kecáš? Tak se podívej na svoje boty.
--------------------------------------------------------------
(Jindra cvičí.)
otec Kraus: Tak si jich dáme ještě pět. Raz... Dva... Tři... Čtyři... Pět...
Michal Šebek: Jindro! Jindro!
otec Kraus: Šest! Sedm... Já jsem řekl deset.
Jindřiška Krausová: Říkals pět.
otec Kraus: Řekl jsem pět a myslel jsem deset.
--------------------------------------------------------------
Uzlinka: To máme zase rajskou?
máma Šebková: Co vidíš?
Uzlinka: Kuře.
máma Šebková: Tak vidíš.
--------------------------------------------------------------
(Šebek telefonuje, u toho dává na nástěnku jídelníček.)
otec Šebek: Příjem. Slyším. Rozumím. Dejte mi linku 205. Dozorčí? U aparátu major Šebek, připravte mi jídelníček! Jaký jídelníček? Já jsem neřekl jídelníček. Vy jste řekl jídelníček.
máma Šebková: Tatínku, ty ses splet.
--------------------------------------------------------------
(U Krausů před svatební hostinou.)
strýc Váslav: Pánové, já jsem četl v časopise 100+1 zahraničních zajímavostí takovou zajímavost, že průměrná ženská, žena, myslí na sex každých pět minut. A průměrný člověk, jako muž, chlap, na to myslí každých sedum minut.
otec Šebek: A co z toho jako vyplývá?
strýc Václav: Že sem průměrná ženská.
(Všichni se rozesmějí.)
(Michal leží nehybně na posteli.)
Uzlinka: Brácha! Brácha! Mami, brácha je mrtvej! Mami, on se nehejbá. Vážně, tati. Mami, je mrtvej...
(Michal na ni bafne, a začnou se prát.)
otec Šebek: Vy snad dnes nemáte žádné zaměstnání, nebo co?
Uzlinka: Mami, mami, brácha je mrtvej! Strejdo, má hlavu v troubě a tráví se.
otec Kraus: V naší elektrický troubě? To snad ne!
--------------------------------------------------------------
Michal Šebek: Co bude dnes k obědu?
otec Šebek: Neřvi jak paviján a běž si to přečíst!
--------------------------------------------------------------
(Při měření medvěda.)
otec Šebek: Uzlinko, Uzlinko pod...podej mi vidličku, jo?
Uzlinka: Tati, zabruč.
otec Šebek: Co říkáš?
Uzlinka: Zabruč.
otec Šebek: Já ti zabručim, až slezu dolu!
--------------------------------------------------------------
(Při měření medvěda.)
strýc Václav: Udělej tam značku.
otec Šebek: Jak... jak mám udělat značku, ty vole?!
strýc Václav: Drápem, ne? Ty vole.
otec Šebek: To je blbec.
--------------------------------------------------------------
otec Šebek: Mě dlouho rozčilovat nebudeš, ty smrade!
--------------------------------------------------------------
(Péťa s maminkou testují adepta na nového "tatínka". Při obědě.)
Petr: Můžu se vás na něco zeptat?
maminka: Ne, nehoří! Nehoří!

Shrek

26. října 2007 v 21:51 | Maky |  Filmy, seriály - hudba, hlášky, obrázky
Shrek: Zlobři sou jako cibule…
Oslík: Smrděj?
Shrek: Jo… Ne!
Oslík: Rozbrečej tě?
Shrek: Ne!
Oslík: Á, když je necháš nějakou dobu na slunci, tak zhnědnou.
Shrek: Ne!

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Oslík:
Aha, takže zlobři a cibule mají vrstvy. Jenže ne všichni mají rádi cibuli. Dort! Dorty mají rádi všichni. Dorty mají vrstvy!
Shrek: Je mi jedno, kdo co má rád. Zlobři nejsou jako dorty.
Oslík: A víš co mají ještě všichni rádi? Tiramisu! Neznám nikoho, kdo nemá rád tiramisu. Tiramisu je přece úžasný, Shreku.
Shrek: (hystericky) Néé! Ty tupé, na nervy jdoucí tažné zvíře! Zlobři jsou jako cibule a tečka! Naschledanou! Těšilo mě!
Oslík: Tiramisu je možná ta nejlepší věc na celým světě.
Lord Farquaad: Mám tě na lopatě, Perníčku, jako Mařenka a Jeníčku, totiž Jeníčka a Mařenku. Už mi nikam neutečeš!
Perníček: Vyliž mi polevu!

Shrek

Perníček: Tak jo, řeknu ti to. Každý den přilétá až k nám.
lord Farquaad: Včelka Mája?
Perníček: Včelka Mája.
lord Farquaad: Ano, naše kamarádka včelka Mája. Máme jí co závidět?
Perníček: Jo, výšku, z které vidí svět.
lord Farquaad: Včelka Mája?
Perníček: Mája. Včelka Mája.
lord Farquaad: Ta malá uličnice včelka Mája.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
dědeček: Já mám tuhle dřevěnou loutku.
Pinocchio: Já nejsem loutka. Já jsem normální kluk.
(Nos se mu o metr prodlouží.)
voják: Pět šilinků za uhranutou hračku. Dejte to pryč.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Shrek: Mám rád své soukromí.
Oslík: Já taky. Nesnáším, když je někdo vtíravý jak Alpa. Ty mu dáš najevo "Zmiz" a on stejně nezmizí a pak nastane ta trapná chvíle ticha.
(Ticho.)
Oslík: Můžu tu zůstat?
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oslík: Nic si z toho nedělej. Taky jsem míval hrůzu ze tmy, dokud... Počkej! Furt mám hrůzu ze tmy!
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fiona: Měla mě zachránit opravdová láska. Ne zlobr a jeho... jeho... mazlík.
Oslík: Toliko ke vznešenému oři.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fiona: Cožpak tys draka neskolil?
Shrek: Je v pořadí.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Shrek se dostal do nejvyšší komnaty nejvyšší věže a tam leží princezna. Shrek má na hlavě helmu, takže není vidět, že to není normální rytíř.
Shrek: Jsi princezna Fiona?
Princezna: To jsem Chrabrého rytíře čekám, on zachrání mne.
Shrek: Dyť sem tady, tak deme!
Princezna: Počkej přec, rytíři! Byť toto setkání naše první, učiniti skvostným a romantickým jej musíme!
Shrek ji vezme za ruku a táhne pryč: Jo, promiň, holka, na to nemáme čas.
Princezna: Co to zlotřile provádíš? Zadrž přec. Cožpak neměl bys unésti mne oknem a vysaditi na oře svého?
Shrek: Ty sis to chystala hodně dlouho, viď?
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oslík: Shreku! Víš, jak jsi říkal, že zlobři mají různé vrsty.
Shrek: Ano?
Oslík: Musím se ti k nečemu přiznat. Oslové vrsty nemají. Ze strachu hned zalejzáme pod krunýř.
Shrek: Momentíček! Oslové nemají krunýř.
Oslík: Víš, jak to myslím!
Shrek: Jen neříkej, že máš strach z výšek.
Oslík: Ne, jenom se necejtím dobře na vratkým mostě nad vařící se lávou.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oslík: Shreku! Tos byl ty? Měl bys mě varovat, než vypustíš takovýho ducha. To byl ticháček.
Shrek: Oslíku... Kdybych to byl já, byl bys tuhej. (Začmuchá.) To je síra. Myslím, že tam brzo budeme.
Oslík: Jo jo, prej sejra. Vím, co jsem cejtil a sejra to tutově nebyl.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oslík: Nikdo ani hnout! Mám draka a nebojím se ho použít! Je mi všechno jedno!
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fiona: Hmm. To je dobrý. To je dost dobrý. Co je to?
Shrek: Travní krysa. Krysa a la ohnivák.
Fiona: Nekecej! To je ale lahůdka.
Shrek: Taky je moc dobrá dušená. Nechci se nějak vytahovat, ale dělám vynikající dušenou krysu...
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(Fiona poslala oslíka pro modrou kytku s červenými trny.)
Oslík: Modrá kytka, červený trny. Modrá kytka, červený trny. Bylo by jednodušší, kdybych nebyl barvoslepej.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Shrek 2

(Potom, co je Kocour v lese poražen.)
Shrek: Co s ním uděláme?
Oslík: Navrhuji, abychom ho vykastrovali! Nejsme Srstka s Kubišovou.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oslík: A tohle křoví vypadá jako Halina Pawlovská.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Shrek: Bude lepší, když Dobrá víla nebude mít tušáka že jsme tady. Kapišto? Ha?
Oslík: Ha?
Shrek: Ha?
Oslík: Ha? Ha? Ha? Ha?
Shrek: Přestaň!
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oslík: Místo otravného užvaněného tvora už je obsazeno.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dobrá víla: U bratří Grimmů, co se to tady děje?!?
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oslík: Už tam budem?
Shrek: Ne!
Oslík: Už tam budem?
Fiona: Ještě ne.
Oslík: Tak už tam budem?
Fiona: Ne!
Oslík: Už tam budem?
Shrek: Jo!
Oslík: Vážně?
Shrek: Ne!
Oslík: Už tam budem?
Fiona: Ne!
Oslík: Už tam budem?
Shrek: Ne!
Oslík: Už tam budem?
Shrek a Fiona: Nééé!
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oslík: Tady bydlí Béda Trávníček! To bude kolo plný slev!
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kocour: Jdem do číča klubu!
Oslík: Promiň, já nemám náladu!
Kocour: Neboj, seženem ti tam nějakou mulu.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poté co Shrek vypije lektvar...
Oslík: A jeje, co jste ti říkal? Varoval jsem vás! Shreku, já nechci umřít, já nechci umřít, JÁ NECHCI UMŘÍT! O ježišku na křížku já se rozpouštím, ROZPOUŠTÍM SE!!
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kocour: Šéfe, tady píšou, že aby lektvar působil, musíte dostat do půlnoci polibek z pravé lásky.
Shrek: Do půlnoci? Proč dicinky do půlnoci?
1. dívka: Vyber si mě, budu tě milovat.
2. dívka: Já už tě miluju.
3. dívka: Budu ti věrná...v mezích.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oslík: I osli mají svý práva. Měli byste mi říct, že mám právo mlčet!
Shrek: Oslíku, ty máš právo mlčet. Jenže ty toho nejsi schopen.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Shrek: Řekni nějakou lež!
Pinochio: A co mám jako říct?
Oslík: Nějakou krávovinu - třeba: Nosim dámský spoďáry!
Pinochio: Ach jó... Nosim dámský spoďáry!
Shrek: Opravdu?
Pinochio: Samozřejmě že ne!
Oslík: Mě to moc samozřejmý nepřipadá!
Pinochio: Nenosím!
Kocour: Tanga?
Perníček: S pevnou gumou!
Pinochio: To jsou slipy!
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Shrek: Smiř se stím. Zabloudili jsme!
Oslík: To je hloupost! Dodržovali jsme přesně královy pokyny! Co to žbleptal? Běžte do nejhlubší části lesa. Za hrozivými stromy a děsivými větvemi!
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Oslík: Hlídal jsem vaše hnízdečko lásky!
Shrek: Oh... myslíš tím, žes třídil poštu a zalejval kytky?
Oslík: Jo, a krmil rybičky!
Shrek: Já nemám rybičky.
Oslík: Už jo.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Shrek The Third


Květiny

26. října 2007 v 19:40 | Maky |  Obrázky a videa

Podzim

25. října 2007 v 17:11 | Maky |  Obrázky a videa
Podzimní ples
Křídla podzimu pod nohama
kobereček ke čtení
barevně rozprostřená
hladina spadaného listí
Přelévají své šustění
jen tak po holeni
lepí se do trávy
měkká poduška pro pády
Když letí k zemi
možná předzvěst zimy
nebo konce léta
pro slunce malá konfeta
Ples, kde skotačí lístky
ples zapadajícího slunce
ples pro krásné duše
ples pro tebe, lásko mého srdce...

Color Pictures

25. října 2007 v 16:54 | Maky |  Obrázky a videa

Čokoládou proti civilizačním chorobám

25. října 2007 v 16:34 | Maky |  Gurmán

Harvardský profesor tvrdí, že jedna z látek obsažených v kakau snižuje riziko cukrovky, zhoubného bujení i nemocí oběhového systému.

Profesor Norman Hollenberg se zabýval zdravotním stavem populace indiánského panamského kmene Kuna a došel k závěru, že je konzumace kakaových bobů, jež obsahují látku epikatechin, chrání před rozvojem některých civilizačních chorob. Podle jeho výzkumu tu nemocemi, které jsou ve vyspělých částech světa zodpovědné za většinu úmrtí, trpí pouze 10 % domorodců. Ti mají kakao hojně zastoupené v každodenní stravě. Epikatechin je znám jako antioxidant (látka, která zabraňuje negativnímu působení volných radikálů na lidské buňky) a kromě kakaa se vyskytuje i v několika druzích ovoce.

Mozartovy koule - Mozart kugeln

22. října 2007 v 16:27 | Maky |  Gurmán
Mozartovy kuličky zná určitě každý, i ten, který je nikdy neochutnal.
Kulička zabalená ve zlatém staniolu s obrázkem Wolfganga Amadea Mozarta zaujímá ve vybraných cukrárnách čestné místo.
Mozartovy kuličky jsou synonymem luxusní, na jazyku rozplývající čokoládové pochoutky, která přivádí naše chuťové pohárky k extázi.
Vyšší cena kuliček bohužel způsobuje, že je mlsáme pouze při výjimečných a svátečních příležitostech.
Mozartovy kuličky vymyslel majitel salzburské cukrárny Paul Fürst. Kuličky jsou výsledkem mnoha experimentů s pralinkovými bonbony. Na počest "salzburského syna" je v roce 1890 Paul Fürst pojmenoval Mozart Kugeln.
V této cukrárně se dodnes kuličky vyrábějí tradiční cestou tedy ručně. Ručně vyrobené Mozartovy kuličky si zde můžete zakoupit při návštěvě Salzburgu nebo si objednat jejich zaslání poštou.
Kuličky zasílají jednotlivým zákazníkům na objednávku po celém světě. Jedna kulička stojí 0,90 EUR (tedy 24.50Kč).
Sladké pokušení začalo dobývat svět
Mozartovy kuličky, oblíbený suvenýr při návštěvě Salzburgu, získaly v roce 1905 zlatou medaili na veletrhu v Paříži. Pralinky začaly dobývat svět.
Podle vlastní receptury začaly vyrábět Mozartovy kuličky i další cukrárny. Dnes je jedním z největších výrobců Mozartových kuliček firma REBER.
Když v roce 1865 otevíral v Mnichově cukrářský mistr Peter Reber módní cukrárnu s kavárnou jistě netušil, že o sto let později budou jeho pralinky k dostání po celém světě.
Traduje se, že Mozartovy kuličky podle vlastní receptury začal vyrábět již okolo roku 1938 v Bad Reichenhallu.
Mozartovy koule značky Reber: například toto balení (800 g) by vás vyšlo na 1250Kč... to je sakra drahé mlsání.
Na kvalitě záleží
Při nákupu dbejte na značku. Nenechte se oklamat působivým obalem ani nápisy. Na trhu je mnoho firem, které nabízejí Mozartovy kuličky za nízké ceny, bohužel v těchto případech je nízká cena zárukou i nízké kvality. Podle testu kvality, který uveřejnil rakouský magazín "Der Feinschmecker" se na prvních příčkách umístily značky Fürst, Hofbauer a Reber.
"Reber Mozart Kugeln mají chuť mnohem sofistikovanější. Lískooříškový nugát je obalen dvěma druhy marcipánu.
V jedné polovině kuličky je marcipán z čerstvých pistácií, v druhé polovině je mandlový marcipán.
To vše je přelité vrstvou mléčné a následně vrstvou hořké čokolády", říká pan Procházka výhradní distributor čokoládových specialit firmy Reber.
Strojní výroba kuliček snížila jejich cenu a zajistila naprosto stejnou chuť každé vyrobené kuličce. Kuličky jsou prostřednictvím obchodních zástupců distribuovány do cukráren po celém světě. Reber-Mozartovy kuličky proto dostanete i v našich cukrárnách.
Říká se, že nejlepší pralinky vyrábí Belgičané. Salzburská pralinka zvaná Mozartovy kuličky však belgickým cukrářům zvedla laťku velmi, velmi vysoko.

Čokoláda

21. října 2007 v 21:57 | Maky |  Gurmán
VŠE O ČOKOLÁDĚ
Od historie, kakaovníku, kakaových bobů a výroby čokolády po tabulku hotové čokolády


Kakao - historie
První zmínky o kakau můžeme zaznamenat už z doby před 3000 lety. Původní obyvatelé Střední Ameriky považovali kakao za dar Bohů. Májové a Aztékové používali kakao nejen jako nápoj, ale i jako platidlo nebo k výrobě léků. V 16. století přivezl španělský dobyvatel Hernando Cortez kakaové boby do Evropy. Ze Španělska se rozšířily po celé Evropě a tak vznikl tento exkluzivní nápoj. Později s přidáním cukru nebo medu dostal hořký nápoj tu pravou chuť a těšil se ještě větší oblibě.
Kakaovník
Kakaové boby
V 19. století nastal rozmach čokoládových inovací: První tabulková čokoláda byla vyrobena v roce 1847 v Anglii, nejprve však byla dostupná jen jako medicína v lékárně. Po vynalezení kondenzovaného mléka v roce 1867 ve Švýcarsku byl vyvinut dnes nejpopulárnější druh čokolády - zrodila se mléčná čokoláda.
Dnes je čokoláda využívána v široké míře, známe její různé podoby: nápoje, čokoládu na vaření nebo k jídlu, bonbóny i jiné cukrovinky.
Tajemná moc čokolády
Čokoláda přijde k chuti v každé životní situaci. Je jedno, zda v těžkých nebo krásných časech, malý kousek čokolády dokáže dělat divy. A přitom je vědecky dokázáno, že čokoláda, pokud se jí s mírou, je zdravá - nejen pro duši.
Čokoláda obsahuje látky, zvané flavonoidy, které mohou mít ochranný efekt pro srdce, protože zpomalují vznik cholesterolu. Bezpochyby je nepopíratelným zdrojem energie. Již zmiňovaný dobyvatel Cortez si nápoje z pražených kakaových bobů (tedy první varianty čokolády jako nápoje) vážil, protože zvyšoval odolnost a zaháněl únavu.
Čokoláda podněcuje dobrou náladu
Jedna z teorií říká, že díky požitku z čokolády se v těle uvolňuje betaendorfin, který v těle vyvolává příjemné pocity. Čokoláda se tak stará o dobrou náladu a relaxaci.
Už Indiáni věřili, že čokoláda má moc afrodiziaka. Také Casanova ji doporučoval jako afrodiziakum Madame du Barry, která byla milenkou Ludvíka XV. Dvořané krále Ludvíka XVI ji pili několikrát denně. Jejích blahodárných a omlazujících schopností využívala také Madame Pompadour.
Čokoláda pro jemnou pokožku
Čokoláda je ale dobrá nejen pro duši, ale i pro pokožku. Mnohé krémy a tělová mléka obsahují kakaové máslo. Čokoládu dokonce objevila už i wellness centra. Masáže celého těla s tekutou čokoládou přislibují jemnou péči a potěšení pro smysly.
VÝROBA ČOKOLÁDY
Čištění
Poté co jsou kakaové boby přivezeny do továrny, jsou pečlivě přebrány a vyčištěny speciálním strojem od všech nečistot. Každý výrobce používá svou vlastní směs různých druhů kakaových bobů. Z bobů se odstraní zbytky osemení a rozlámou se na menší kousky - kakaovou drť.
Pražení
Aby boby získaly svou čokoládovou chuť, musí se nyní upražit při teplotě 80°C - 130°C, což trvá 20 minut až 2 hodiny. Používá se kontinuálních pražiček, v nichž otáčivý buben s boby ohřívají horké plyny. Chuť bobů se zjemńňuje a získávají sytě hnědou barvu.

Drcení a mletí
Upražené kakaové boby jsou rezemlety ve speciálních kakaových mlýnech, ve kterýchse rozruší buněčná tkáň a obal, aby se mohl uvolnit obsah buněk a kakaové máslo. Vzniká hnědá tekutá hmota, která se nazývá kakaová hmota. Obsahuje kolem 54% kakaového másla. Kakaová hmota je základní surovinou pro výrobu čokolády.
Oddělení kakaového másla
Z menší části kakaové hmoty se v hydraulickém lisu vylisuje část kakaového másla. Vzniká kakaový koláč, který obsahuje pouze 10 až 20% kakaového másla. Kakaové máslo se použije při další výrobě čokolády. Kakaový koláč se rozemele a vyrobý se z něj kakaový prášek.
Míchání
Ke kakaové hmotě se přidá kakaové máslo (v horším případě též jiný rostlinný tuk), cukr, příchutě (vanilka), práškové či kondenzované mléko při výrobě mléčné čokolády a všechno se smíchá v míchacích strojích a melanžérech. Čokoláda se dále zjemňuje na několika válcovacích stolicích, kde se dále rozemílá a roztírá. Čokoládá se stává jemnější, ale stále obsahuje částečky rozeznatelné lidským jazykem.
Konšování
Při konšování se čokoládá míchá v konšovacím stroji při teplotě 50°C - 65 °C 2 hodiny až 3 dny. Během konšování se tříští shluky kakaového másla, což umožňuje rovnoměrné rozložení kakaového másla. Při konšování se zvyšuje homogenita čokoládové hmoty, zlepšují se její chuťové vlastnosti a kvalita. Nyní již nelze částečky čokolády rozeznat a čokoládá získavá svou jemnost.
Temperování and tvarování
Při temperování se čokoláda roztavý při teplotě až 50 °C a následně se ochladí asi na 30 °C a následně lehce zahřeje, díky čmuž se ustálí struktura kakaového másla v čokoládě. Poté se čokoláda odlévá do tabulek, či rozmanitých tvarů figurek.
Zchlazení a balení
Tabulky čokolády se vloží do chladících tunelů, aby ztuhly, což trvá mezi dvaceti minutami až dvěmi hodinami. Poté se tabulky čokolády zabalí a rozvezou do obchodů.
DRUHY ČOKOLÁDY
Hořká čokoláda...
kakaová hmota, kakaové máslo, cukr, (lecitín, etylvanilín nebo vanilka ). Kvalitní čokoláda by měla obsahovat nejméně 50% kakaových součástí. Pokud je to méně, je velmi sladká. Obsah kakaa se pohybuje mezi 35 - 99%.
MLÉČNÁ Čokoláda
kakaová hmota, kakaové máslo, cukr, sušené nebo kondenzované mléko, (lecitín, etylvanilín nebo vanilka ). Kvalitní čokoláda by měla obsahovat nejméně 30% kakaových součástí, obvykle mezi 14 -25% mléčných součástí. Obsah kakaových součástí mezi 18 - 55 %.
Bílá čokoláda... tu miluju
kakaové máslo, cukr, sušené nebo kondenzované mléko, (lecitín, etylvanilín nebo vanilka ). Kvalitní čokoláda by měla obsahovat nejméně 25% kakaového másla, 25% mléčných součástí. Obsah kakaového másla mezi 18 -30%.
Náhražková čokoláda (čokoládová pochoutka)... fujky
kakaový prášek, rostliný tuk, cukr, (sušené nebo kondenzované mléko), (lecitín, etylvanilín). Tento výrobek toho nemá s čokoládou mnoho společného a nesmí se prodávat pod názvem čokoláda. Neobsahuje žádné kakaové máslo a pouze malé množství kakaového prášku ( 1 - 10%).
Ochucená Čokoláda
Hořká, mléčná nebo bílá čokoláda s kávovým, mentolovým, pomerančovým, banánovým, karamelovým, jahodovým či rumovým aroma. Běžná například v Anglii.
PORÉZNÍ Čokoláda
Hořká, mléčná nebo bílá čokoláda s bublinkami vzduchu.
Čokoláda bez cukru
Místo cukru obsahuje náhradní sladidla jako aspartam, maltitol nebo fruktózu.
Organická čokoláda
Vyrobená ze surovin organického zemědělství.
Čokoláda s dodatky
Obsahuje například oříšky, rozinky, cereálie, želé, sušené ovoce atd.
Plněná Čokoláda
Čokoláda se všemy možnými náplněmi.
Čokoláda na vaření... doporučuju!!!
ZAJÍMAVOSTI
Holanďan Conraad Van Houten vynalezl způsob, jak oddělit kakaové máslo z kakaové hmoty roku 1828.
První známé tabulkové čokolády byly vyrobeny anglickou firmou Fry´s z Bristolu kolem roku 1847.
Švýcar Daniel Peter uvedl na trh po letech pokusů mléčnou čokoládu Gala Peter roku 1875.
Švýcar Rodolphe Lindt vynalezl proces konšování roku 1879. Díky tomu mohl vyrábět jemnou čokoládu, která se rozplývala na jazyku.
Firma Séchaud Fils z Montreaux ve Švýcarsku vyrobila první plněnou čokoládu roku 1913.
První bílá čokoláda byla vyrobena firmou Nestlé v 30. letech minulého století a dostala jméno Galak.
ČOKOLÁDA - OBRÁZKY

Chelo - Cha Cha

19. října 2007 v 16:43 | Maky |  The best of music



Vlastní odraz

19. října 2007 v 15:38 | Maky |  Maky ráda fotí

Lilie bílá

18. října 2007 v 20:39 | Maky |  Maky ráda fotí
Moc krásně kvete...
Po čtyřech dnech...
Blizna...

Krásná vzpomínka na dětství

14. října 2007 v 18:38 | Maky |  Maky ráda fotí
Tuhle fotku miluju!!! Zachycuje tak nádherný okamžik... dvouletá Terezka a pětiletá Makulka
Tady jsme všichni čtyři... bratranec Radim, Maky, Terka a bratranec Ondra... dneska už je Ondřej o hlavu vyšší než já...

Nightwish - Sleeping Sun

13. října 2007 v 10:00 | Maky |  The best of music
The sun is sleeping quietly
Once upon a century
Wistful oceans calm and red
Ardent caresses laid to rest

For my dreams I hold my life
For wishes I behold my nights
The truth at the end of time
Losing faith makes a crime

I wish for this night-time
to last for a lifetime
The darkness around me
Shores of a solar sea
Oh how I wish to go down with the sun
Sleeping
Weeping
With you

Sorrow has a human heart
From my god it will depart
I´d sail before a thousand moons
Never finding where to go

Two hundred twenty-two days of light
Will be desired by a night
A moment for the poet´s play
Until there´s nothing left to say

I wish for this night-time...

I wish for this night-time...
Spící slunce
Slunce tiše spí
už staletí
zahloubané oceány, tiché a červené
žhavé laskající, vedou k odpočinku

Pro mé sny se držím při životě
Pro mé přání spatřuji svou noc
Pravda na konci toho času
ztracená víra dělá zločin

Pro tuhle noc si přeju
vydržet po celý život
temnota kolem mě
břehy slunečního moře
jak si přeju sejít ze slunce
spícího
plačícího
s tebou

smutek má lidské srdce
od mého boha odejde
plavil bych se před tisíci měsíci
nikdy nenašel kam jít

222 dnů světla
bude požadováno po noci
chvíle pro básnickou hru
do té doby, než nikdo nic neřekne

Gerbera

8. října 2007 v 20:19 | Maky |  Maky ráda fotí
Miluju gerbery!!!...
Květiny pohladí na srdíčku... darovaná květina nejvíc...
Jejich vůně nás povzbudí...
Záleží na úhlu pohledu...
A hned svět vypadá jinak...
Jednou se vyspíš dorůžova...
Každé ráno je jiné...
Jeden list - jeden den...
Upadlý list - prožitý den...
Jednou vidíš rozmazaně...Jednou pěkně z ostra...
Třeba se zamiluješ...
Tak jako se s východem slunce otevírají květy, tak i tobě se otevírají nové možnosti...
Každý den přináší něco nového...
Něco nečekaného...
Tak proč se mračit na svět, když je tak krásný...
A barevný...

Roztomilá zvířátka

8. října 2007 v 15:26 | Maky
Perská kočka Agátka...
Naše andulka Natálka... bohužel nám uletěla :-(... už to jsou tři roky...
Bylo to naše sluníčko...
Andulka vlnkovaná (Melopsittacus undulatus)
Křeček zlatý... spinkající Ňufka... o letošních prázdninách už se neprobudila...
Ještěrka frutariánka... foceno na výletě v Chorvatsku... 2006
Ara zelenokřídlý (Ara chloroptera)... foceno v Pražské ZOO (Trója)... 2007
foceno na výstavě exotického ptactva v Botanické zahradě KU... zbytek fotek je z té výstavy...
Ara ararauna...
Papoušek šedý nebo-li žako (Psittacus erithacus)... up is down... ;-)
Vousák senegalský (Lybius dubius)
Amazónek bělobřichý (Pionites leucogaster)